Rakouská cementárna Kirchdorfer získala podporu EU na pevninské úložiště CO₂

Evropská komise 19. října 2026 vybrala rakouský projekt KI-ZERO cementárny Kirchdorfer Zementwerk Hofmann mezi 77 projektů, které podpoří Inovační fond EU. Projekt má v Kirchdorfu an der Krems ověřit celý řetězec zachytávání a ukládání CO₂ (CCS) na pevnině: ročně zachytit přes 9 100 tun CO₂ z výroby slínku a uložit je do vytěženého ložiska zemního plynu v okolí závodu.

Podpora z Inovačního fondu EU

Komise v aktuální výzvě rozdělí 3,4 miliardy eur mezi 77 projektů ve 23 zemích Evropského hospodářského prostoru. Podle jejího odhadu mají vybrané projekty za prvních deset let provozu zabránit emisím zhruba 290 milionů tun CO₂ ekvivalentu. Projekty hodnotili nezávislí odborníci podle potenciálu snížit emise, míry inovace, vyspělosti, replikovatelnosti a nákladové efektivity.

KI-ZERO patří do kategorie malých projektů, určené pro investice od 2,5 do 20 milionů eur. Výše grantu zatím nebyla zveřejněna. Grantové smlouvy s vybranými projekty mají být podle Komise uzavřeny v prvním čtvrtletí 2027.

Technické řešení

Podle popisu projektu zveřejněného Evropskou komisí má řetězec čtyři navazující kroky:

1. Zachycení CO₂ ze spalin slínkové pece aminovou vypírkou (post-combustion).
2. Zkapalnění CO₂ přímo v areálu cementárny.
3. Převoz zkapalněného CO₂ elektrickými nákladními auty.
4. Vtláčení do vytěženého plynového ložiska v blízkosti závodu.

Na projektu se podle veřejných vyjádření podílejí také firma Scheuch, dodavatel technologie zachytávání, a RAG Austria, která má zkušenosti s geologickými úložišti. Jejich formální role v grantu zatím zveřejněna nebyla.

Zachytávání

Aminovou vypírku lze přidat ke stávající peci. Roztok aminu ve vypírací koloně váže CO₂ ze spalin, po zahřátí ho uvolní v koncentrované podobě a vrací se zpět do oběhu. K ohřevu rozpouštědla, který je u této technologie energeticky nejnáročnějším krokem, chce cementárna využít své odpadní teplo.

Projekt navazuje na pilotní jednotku firmy Scheuch, která v cementárně již zachytává CO₂ z reálných spalin. Objem přes 9 100 tun ročně je demonstrační: KI-ZERO ověřuje funkčnost celého řetězce, nejde o úplnou dekarbonizaci závodu.

Doprava a úložiště

Zkapalněný CO₂ povezou elektrická nákladní auta k vytěženému ložisku zemního plynu poblíž závodu. Konkrétní ložisko popis projektu neuvádí. Vytěžená ložiska jsou pro ukládání vhodná, protože plyn v nich miliony let udržela nepropustná krycí vrstva a jejich geologie je dobře známá z doby těžby. CO₂ se vtláčí obvykle do hloubky přes 800 metrů, kde zůstává v nadkritickém stavu a zabírá malý objem.

Ekologická organizace Bellona projekt vyzdvihuje právě kvůli pevninskému ukládání. To může být výrazně levnější než ukládání pod mořským dnem a vnitrozemským státům ušetří nákladnou přepravu CO₂ k pobřeží. Úspěšné demonstrační projekty podle Bellony také pomáhají budovat důvěru veřejnosti a řešit místní odpor vůči úložištím.

Legislativa a podpora politiků

Rakousko mělo ukládání CO₂ od roku 2011 fakticky zakázané. Navrhovaný nový právní rámec zákaz ruší a stanovuje počáteční národní limity objemu. Kirchdorfer a Scheuch návrh přivítali a počáteční limity považují pro pilotní fázi za dostatečné. Úspěch podle nich bude záviset na rychlosti povolovacích řízení.

„Pro výrobce cementu není ukládání CO₂ volitelným doplňkem, ale otázkou přežití, protože část emisí nelze technicky odstranit,“ uvedl generální ředitel skupiny Kirchdorfer João Paulo Pereira da Silva.

Už koncem srpna cementárnu navštívili hornorakouský hejtman Thomas Stelzer a spolkový ministr hospodářství Wolfgang Hattmannsdorfer. Se zástupci Kirchdorferu, firmy Scheuch a RAG Austria jednali o podmínkách pro zavedení CCS v Rakousku. Hattmannsdorfer při návštěvě označil zrušení zákazu ukládání CO₂ za jedno z klíčových klimatických opatření pro průmysl.

Komentář spolku CO2CZ: co to znamená pro Česko

KI-ZERO je jedním z prvních podpořených projektů pevninského CCS v sousední vnitrozemské zemi s podobnou geologií i strukturou průmyslu. Ověří model, který by šel zopakovat i u nás, například u vytěžených ložisek ropy a plynu na Hodonínsku, kde se v Žarošicích připravuje pilotní úložiště. Rakouský postup, tedy zrušení zákazu, objemové limity a urychlení povolování, může být inspirací i pro českou legislativu.

Zdroje

• Evropská komise: Descriptions of selected projects (IF25 NZT), 19. 10. 2026

• Evropská komise: Commission invests €3.4 billion in net-zero technology projects, 19. 10. 2026

• Bellona Europa: Oversubscribed and Ready to Scale, 22. 10. 2026

• IndexBox / Global Cement: Austrian Cement and Industrial Equipment Firms Back Proposed CO2 Storage Framework, 16. 10. 2026

• MeinBezirk: Kirchdorf an der Krems – Zementwerk als Vorzeigeprojekt, 26. 8. 2026

• Tips.at: Scheuch aus Aurolzmünster setzt auf CO₂-Abscheidung

• Evolution Europe: Innovation Fund – kategorie výzvy IF25